VRŠILSKOST V SLOVENŠČINI MED POMENOM IN IZRAZOM

  • Andreja Žele University of Ljubljana, Ljubljana, Slovenia
Keywords: person, subject, agentness, Slovene

Abstract

The person as a grammatical category, expressing the relationship between participants and/or non-participants and an occurence/action/state, is distinguished from the subject as a nominative sentence element, both are basic structural (clause-forming) elements. Within the scope of indicative and suprasentential syntax, the communicative capabilities enable and determine the expression or non-expression of the subject. The expressed or unexpressed subject can be the formal subject (expressing a nonnominal person), the indefinite/generalized subject (expressing the indefinite/ generalized person), or the definite subject (expressing the definite /verbal/ person). The decrease of the concrete referential agent leads to the use of the first-person plural and the second-person plural or singular, e.g., Govorimo 'We talk', Govorite/ Govoriš 'You talk/You talk', Rečete/Rečeš 'You say/You say', etc., and then to use of the third-person plural and singular with the pronominal variants ljudje 'people' and človek 'man', as well as with the reflexive pronoun se, denoting general agentness, e.g., Opozarja se na marsikaj, človek pa navadno vidi samo sebe 'Many a thing is warned against, but man usually only sees himself'. In case the third person is in the neuter genter, this leads to indetermination, indefiniteness, and consequently generalization. Therefore, what remains in extreme cases of impersonal (subjectless) sentences related to weather, e.g., Lije 'It's pouring' or Rosi 'It's drizzling', is the definiteness of the form that expresses the given (weather-related) occurrence as as a synthesis of agentness and processuality. However, the generalization of the actor or the subject enables the translation of a concrete message into a (generalized) statement in all cases, e.g., Tone izpolnjuje svoj dolg > *Vsak človek izpolnjuje svoj dolg > Vsak (človek) mora izpolnjevati svoj dolg 'Tone is meeting his debt > *Everybody is meeting debt > Everyone must meet their debt'.

Downloads

Download data is not yet available.

References

Adamec, Přemysl. 1967. Dvě poznámky ke slovesnému rodu. Jazykovedný časopis
XVIII/1. Praha. 99–100.
Apresjan, Jurij D. 2
1995. Leksičeskaja semantika. Vostočnaja literatura RAN. 2.
popravljena in dopolnjena izdaja. Moskva.
Barić, Eugenija, Lončarić, Mijo, Malić, Dragica. 3
2003. Hrvatska gramatika.
Zagreb: Školska knjiga.
Bauer, Jaroslav. 1967. Predikační kategorie slovesa a kategorie osoby. Jazykovedný
časopis XVIII/1. Praha. 62–65.
Běličová, Helena, Uhlířová, Ludmila. 1996. Slovanská věta. Řada lingvisticka sv. 3.
Praha: Euroslavica.
Bolta, Marija. 1986. Slovenski glagoli z nedoločniškim dopolnilom v tvorbenopretvorbenem pristopu. Slavistična revija XXXIV/4. 419–431.
Bondarko, Aleksandr. 1971. Grammatičeskaja kategorija i kontekst. Leningrad:
Nauka.
Brčáková, Dagmar. 1968. Pronominální podmět a promluvové modifikace v
současné ruštině. Slavica pragensia X. Philologica 1–3. 207–218.
Breznik, Anton. 1934. Slovenska slovnica za srednje šole. Celje: Družba sv.
Mohorja.
Chomsky, Noam. 1986. Knowledge of Language: Its Nature, Origin and Use. New
York. Prev. B. Kante: Znanje jezika: O naravi, izviru in rabi jezika. Ljubljana
1989: MK.
Daneš, František idr. 1987. Větné vzorce v češtině. Praha: Academia.
Daneš, František. 1999, 2000. Jazyk a Text I, II. /JaT I, II/ (Výbor z lingvistického
díla Františka Daneše).Ur. Oldřich Uličný. Praha: Univerzita Karlova,
Filozofická fakulta.
Dular, Janez. 1982. Priglagolska vezava v slovenskem knjižnem jeziku (20. stoletja).
Doktorska disertacija. Ljubljana. 1–259.
Fillmore, Charles J. 1968. The Case for Case. Universals in Linguistic Theory.
Urednika E. Bach in R. T. Harms. USA.
Golden, Marija. 2
2001. O jeziku in jezikoslovju. Ljubljana: Filozofska fakulteta,
Oddelek za primerjalno in splošno jezikoslovje. 1–436.
Grepl, Miroslav. 1972. Slovo v větě. Jazykovedný časopis XXIII/2. Bratislava:
Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied. 114–121.
Grepl, Miroslav idr. 1987. Mluvnice češtiny (MČ3 – Skladba). Praha: Academia.
Grepl, Miroslav, Karlík, Petr. 1998. Skladba češtiny. Praha: Votobia.
Halliday, M. A. K. 1970. Language Structure and Language Function. New
Horizons in Linguistics I. New York. 158–165.
Halliday, M. A. K., Hasan, R. 2
1994. An Introduction to Functional Grammar.
London: Edward Arnold.
Helbig, Gerhard, Buscha, John. 1984. Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den
Ausländerunterricht. Leipzig: VEB Verlag Enzyklopädie. 137, 352–398, 535–
564.
Honselaar, Will. 2008: Reciprocal Markers in Russian. Dutch Contributions to the
Fourteenth International Congress of Slavists. Studies in Slavic and General
Linguistics 34. Ed. P. Houtzagers, J. Kalsbeck, J. Schaeken. Ohrid, September
10–16. 279–292.
Horák, Gojza. 1967. Predikačné kategórie slovenského slovesa. Jazykovedný časopis
XVIII/1. Praha. 3–12.
Hrakovskij, V. S. idr. 1985. Tipologija konstrukcij s predikatnymi aktantami.
Leningrad: Nauka.
Иванов, Вячеслав Всеволодович. 2004. Лингвистика третьево тысячелетия
(Вопросы к будущему). Москва: Языки славянской культуры. 208 стр.
Ivić, Milka. 1967. O korelacijama između pojedinih morfoloških karakteristika
glagola i određenih tipova predikacije u slovenskim jezicima. Kategoriji lica. O
pasivnoj rečenici. Jazykovedný časopis XVIII/1. Praha. 43–45. 62, 100.
Kačala, Ján. 1972. Spôsoby zmeny intenčnej hodnoty slovesa. Jazykovedný časopis
XXIII/2. Bratislava: Vydavatelstvo Slovenskej akadémie vied. 153–158.
Křížková, Helena. 1967. Kategorie osoby. Jazykovedný časopis XVIII/1. Praha. 67.
Kunst Gnamuš, Olga. 1989/90. Težave s stavčnočlenskim razločevanjem zaradi
oblikovnega sovpadanja pomenskih in sklonskih razlik. Jezik in slovstvo
XXXV/1–2. 15–24.
Levontina, I. B. 1996. Celeobraznost' bez celi. Voprosy jazykoznanija XLV/1. 42–57.
Malđijeva, Vjara, Topolińska, Zuzanna, Đukanović, Maja, Piper, Predrag. 2009.
Južnoslovenski jezici: gramatičke strukture i funkcije. Ur. Predrag Piper.
Beograd: Knjiga.
Mrázek, Roman. 1967. K pojetí gramatických kategorií slovesa v Isačenkově díle
Grammatičeskij stroj russkogo jazyka II a v kolektivní příruční mluvnici ruštiny
I. Jazykovedný časopis XVIII/1. Praha. 46–53.
Mrázek, Roman. 1976. Problematika tzv. hierarchizace propozice. Slovo a
slovesnost XXXVII/2. Praha: ČAV. 86–96.
Novák, L'udovít. 1967. Ku gramatickej kategórii osoby. O tretej osobe pri
impersonáliách. Jazykovedný časopis XVIII/1. Praha. 58–61, 67–68.
Novotný, Jiří. 1979. Dualismus subjektu a predikátu a postavení predikace z
hlediska valenční teorie. Slovo a slovesnost 4/XL. Praha: Academia. 286–294.
Padučeva, Elena Viktorovna. 2
2007. O semantike sintaksisa (Materialy k
tranformacionnoj grammatike russkogo jazyka). Moskva: KomKnjiga.
Páleš, Emil. 1990. Sémantické roly slovenských slovies. Jazykovedný časopis XLI/1.
Diskusie. 30–48.
Petr, Jan, Komárek, Miroslav, Kořenský, Jan idr. 1986. Mluvnice češtiny (MČ2 –
Tvarosloví). Praha: Academia.
Popela, Jan. 1968. K predikaci v současné ruštině a češtině. Slavica pragensia X.
Philologica 1–3. 193–205.
Ružička, Josef. 1967. Kategória osoby. Jazykovedný časopis XVIII/1. Praha. 61–62.
Ružička, Josef. 1968a. O vetách s nulovým gramatickým subjektom. Otázky
slovanské syntaxe II. Brno. 115–117.
Ružička, Josef. 1968b. Valencia slovies a intencia slovesného deja. Jazykovedný
časopis XIX/1–2. Praha. 50–64.
Sgall. Petr idr., 1986. Úvod do syntaxe a sémantiky (Některé nové směry v teoretické
lingvistice). Studie a práce lingvistické 22. Praha: Academia.
Švedova, N. Ju. 1980. Russkaja grammatika. Tom II Sintaksis. Moskva: Nauka.
Švedova, N. Ju. 1989. Slovo i grammatičeskie zakony jazyka (Glagol). Moskva:
Nauka.
Toporišič, Jože. 1982. Nova slovenska skladnja (NSS). Ljubljana: DZS.
Toporišič, Jože. 1992: Enciklopedija slovenskega jezika (ESJ). Ljubljana:
Cankarjeva založba.
Toporišič, Jože. 4
2000. Slovenska slovnica (SS). Četrta prenovljena in razširjena
izdaja. Maribor: Obzorja.
Vidovič Muha, Ada. 1984. Nova slovenska skladnja J. Toporišiča. SR XXXII/2.
142–155.
Vidovič Muha, Ada. 1988. Slovensko skladenjsko besedotvorje ob primerih zloženk
(SSB). Ljubljana: Znanstveni inštitut Filozofske fakultete in Partizanska knjiga.
Vidovič Muha, Ada. 2000. Slovensko leksikalno pomenoslovje. Govorica slovarja.
Ljubljana: Znanstveni inštitut Filozofske fakultete.
Vinogradov, Viktor. 1947. Russkij jazyk (grammatičeskoe učenie o slove). Moskva,
Leningrad.
Published
2019-10-25
Section
Lingustics. Linguodidactics