Интертекстуалните дијалози во романот Пушкиновиот дом на Андреј Битов

##plugins.themes.bootstrap3.article.main##

Марија Ѓорѓиева-Димова

Апстракт

Поаѓајќи од постојните теориско-типолошки модели на интертекстуалноста, кои се дел од т.н. рестриктивна интертекстуална парадигма, елаборирани од страна на Ренате Лахман, Жерар Женет, Дубравка Ораиќ-Толиќ, Марк Кари, оваа студија има за цел да ги толкува интертекстуалните слоеви во романот Пушкиновиот дом на рускиот писател Андреј Битов. Интерпретативниот фокус е поставен врз три рамништа: врз интертекстуалниот предмет во романот (конкретните прототекстови и книжевната традиција како глобален прототекст); врз интертекстуалните релации и постапки во романот; врз мнемоничките функции и импликации на интертекстуалните дијалози во романот.

Downloads

Download data is not yet available.

##plugins.themes.bootstrap3.article.details##

Рубрика
Литература, култура, превод

Референци

Користена литература
Димова-Ѓорѓиева, М. 2017. „Интертекстуално тројство: интертекстуалноста како практика, теорија, метод“, Теоријата на книжевност во (интер)акција.Скопје:Македоника литера, 27-57.
Епштејн, М. 1998. Постмодернизам. Београд:Zеpter Book World.
Женет, Ж. 2003. „Палимпсести“, Теорија на интертекстуалноста, прир. К. Ќулавкова, Скопје:Култура, 63-77.
Липовецкий, Н. М. 1997. Русский постмодернизм. (Очерки исторической поэтики), Екатеринбург.
Лотман, Ю. М. 2002. „Символика Петербурга и проблемы семиотики города“, История и типология русской культуры. Редактор Р.Л.Николаюк. Санкт-Петербург: Искусство-СПБ, 208-220.
Рабо, С. 2005. „Кратка средба со Хомер:интерпретација, фикција и факти во Вистинската приказна на Лукијан“, Дијалог на интерпретации. Прир.К.Ќулавкова/Ж.Бесиер/Ф.Дарос, Скопје:Ѓурѓа, 265-289.
Топоров, В. 2003. Петербургский текст русской литературы. СПБ.: Искусство.
Хирн – Хелльберг, Е. 1996. „Невский проспект в свете постмодернизма“, Модернизм и постмодернизм в русской литературе и культуре, ур. П. Песоннен et. аl., Helsinki University Press, 323-335.

Biti, V. 1997. Pojmovnik suvremene književne teorije. Zagreb:Matica hrvatska.
Bitov, A. 1987. „Konflikty i kontakty. Beseda s Andreem Bitovym", V mire knig 1. 75-77.
Bitov, A. 1989. „Blizkoe retro, ili kommentarii k obsheizvestnomu", Novyi mir 4. 135-64.
Bitov, A. 1991. My prosnulis' v neznakomoi strane. Publitsistika. Leningrad: Sovetskii pisatel'.
Chances, E. „The Energy of Honesty, or Brussels Lace, Mandel'štam, ’Stolen Air’, and Inner Freedom. A Visit
to the Creative Workshop of Andrej Bitov's Puškinskij Dom“, A Casebook on Andrei Bitov. Ed. by Ekaterina Sukhanova. Dalkey Archive Press:University of Illinois, 21-55.
Currie, M. 1995. „Introduction“, Metafiction. Еd. Mark Currie. London and New York:Longman, 1-21.
Kommaromi, A. 2005. „The Window to the West in Andrei Bitov’s Pushkin House,” A Casebook on Andrei Bitov. Ed. by Ekaterina Sukhanova. Dalkey Archive Press:University of Illinois, 78-102.
Juvan, M.2013. Intertekstualnost. Novi Sad: Akademska knjiga.
Juvan, M. 2019. Hibridni žanrovi.Sremski Karlovci/Novi Sad: Izdavačka knjižarnica Zorana Stojanovića.
Lachmann, R. 1988. „Intertekstualnost kao konstitucija smisla”, Intertekstualnost & Intermedijalnost, ur. Zvonko Maković et al., Zagreb:Zavod za znanost o književnosti Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 75-107.
Lachmann, R. 1997. Memory and Literature:Intertextuality in Russian Modernism. Mineapolis/London:University of Minesota Press.
Lachmann, R. 2002. Phantasia.Memoria.Rhetorica. Zagreb: Matica hrvatska.
Hirsch, von M.2007. „Commentary Ad Infinitum in Andrej Bitov’s Unified Narrative“, Russian Literature, LXI/IV. 465-474.
Oraić-Tolić, D.1990. Teorija citatnosti. Zagreb:GZH.
Oraić-Tolić, D.1993. „Autoreferencijalnost kao metatekst i kao ontotekst“, Intertekstualnost & Autoreferencijalnost. Ur. Dubravka Oraić-Tolić i Viktor Žmegač, Zagreb:Zavod za znanost o književnosti Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. 135-147.
Oraić-Tolić, D. 1996. Paradigme dvadesetog stolječa. Zagreb:Zavod za znanost o književnosti Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu.
Pavličić, P. 1989. „Moderna i postmoderna intertekstualnost”,Umjetnost riječi, 2-3. 33-50.
Pavličić, P. 1993. „Čemu služi autoreferencijalnost?”, Intertekstualnost &Autoreferencijalnost, ur. Dubravka Oraić-Tolić i Viktor Žmegač, Zagreb:Zavod za znanost o književnosti Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 105-115.
Pesonen, P. 1997. Text of Life and Art. Helsinki:Dеpartment of Slavonic and Bаltic Languages and Literatures.
Smirnov, I. 1988. „Umjetnička intertekstualnost“, Intertekstualnost & Intermedijalnost. Ur. Zvonko Maković et al., Zagreb:Zavod za znanost o književnosti Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 209-229.
Waugh, P. 1996. Metafiction.The Theory and Practice of Self-Conscious Fiction. London and New York:Routledge.
Ugrešić, D. 1980. Nova ruska proza: kretanja u ruskoj sovjetskoj prozi 70-ih godina. Zagreb: Hrvatsko filološko društvo/SNL.
Žmegač, V. 1989. Povijesna poetika romana. Zagreb:GZH.

Извори
Битов, А. Пушкински дом.1994. Београд: Просвета.